Výstavba panelových sídlišť za socialismu byla již tehdy podrobována zdrcující kritice veřejnosti, vytýkaly se jí zejména necitlivé architektonické zásahy do krajiny a obludnost výškových staveb, které do té doby neměla obdoby. V současné době se na celou problematiku ale díváme jinak, v první řadě bychom měli být vděčni lidem, kteří se zasadili o to, že většina obyvatel naší země má dnes střechu nad hlavou. Mít kde bydlet, i když se jedná o páté patro v paneláku, je to nejdůležitější, co kromě péče o zdraví potřebujeme.
Panelový dům poskytuje potřebné zázemí i díky okolní infrastruktuře a revitalizace domů se zároveň starají o to, aby byl objekt bezpečný i po technické stránce. Tehdy pak můžeme říci, že bydlení v paneláku je skutečně komfortní a relativně bezstarostné.
Výraz „relativně“ zde nezmiňujeme náhodou, protože i zde se objevují situace, s nimiž si můžeme zkomplikovat život nevídaným způsobem. Jde například o podceňování stavu elektroinstalace, plynových spotřebičů a také vzduchotechniky.
Vzduchotechnika v paneláku jako časovaná puma
Vzduchotechnika je sama o sobě naprosto bezpečné zařízení, je to jen soustava plechového potrubí, kam proudí výpary z interiéru bytů v rámci jedné společné stoupačky. Pokud by se do potrubí nasával jen suchý a čistý vzduch, zařízení může být v provozu mnoho let i bez dozoru, ale tato ideální situace v praktickém životě nenastává takřka nikdy, protože spolu se vzduchem je do potrubí nasáván i prach a rozptýlený tuk, například při přípravě pokrmů pod kuchyňskou digestoří.
Mastný prach je ale nebezpečná hořlavina a při vyšších koncentracích i výbušnina. A že již došlo v některých bytech k požáru uvnitř vzduchotechniky, který se rozšířil do bytů, a že hasiči měli plné ruce práce, o tom se můžete přesvědčit na fotografiích, zveřejněných na Internetu. Revize zařízení vzduchotechniky a jejich čištění od mastného prachu, který je mimochodem i živnou půdou pro bakterie a plísně, má proto svůj význam v každém bytovém domě, kde je zařízení instalováno.